VLADIMÍR WAGNER

home

Brazil

Brazil je písnička ze 30. let, zní ve filmu jako hudební motiv.

Docela dobrá vize budoucnosti. Tedy dobrá – hrozná… Takový „1984“ podle Monthy Pythonů. Film začíná policejním přepadením nějaké rodiny a zatčením naprosto nic netušícího muže. Muže obviňují z nelegální opravy potrubí, ale zjistí se, že zatkli nesprávného. Nápravu se snaží dosáhnout náhodná svědkyně Jill Laytonová, ale v té byrokracii se jí to nedaří a pak už ji nakonec hrozí zatčení a vězení, ne-li něco horšího.

Ten stát je naprosto totalitní záležitost, dovolání zde nikdo nemá. Proti systému bojují „teroristé“, lidé snažící se o nápravu. Zcela jistě je jeden z nich opravář Tuttle, který se v pravou chvíli někde namane a občas pomůže, občas naruší systém roztomilou sabotáží (propojení trubek od odpadů do skafandrů komisních úředníků a pod).

Hlavní hrdina Sam Lowry pracuje jako úředník na nějakém pomyslném ministerstvu. Všude hrozné papírování a taky nepořádek. Přijme nabízené místo na ministerstvu vnitra – to už je úplná kafkárna. Od vzhledu kanceláří přes pracovní náplň až k vybavení. Absurdita nad absurditu. A přitom latetní nebezpečí, že systém semele každého, kdo vybočí z řady.Potká tam bývalého přítele Jacka Linta a na jeho chování postupně zjišťuje, co obnáší práce na takovém ministerstvu. Lowry se dostane k případu Jill Laytonové a snaží se záměnu lidí nějak napravit.

Lowry se s dívkou setká, ale to už je konec všeho. Je zatčen a následuje výslech, který nese rysy obludného sadismu. Zdá se mu sen, že ho na poslední chvíli zachrání Tuttle, ale je to jen sen. Čeká ho strašný konec.

U filmu je výrazná obrazová stránka, úmyslně časově nezakotvená. Muži mají obleky asi tak ve stylu třicátých let, počítače jsou krásné kombinace psacího stroje a staré televize s předsunutou lupou. Všechno je obludně špinavé a zanedbané (tedy až na různé vchody do institucí). Dost velkou roli hraje obrovské měřítko některých staveb, nejúčinnější je to ve výslechové „místnosti“. Mám dojem, že je to vlastně vnitřek chladící věže v nějaké elektrárně. Významnou roli ve filmu hrají sny Sama Lowryho, v nichž se vidí jako anděl, hledá dívku ve snu, bojuje o ni s démonem. Ve snech se mu občas zjeví realita v podobě lidí opakujících repliky z denních událostí. Všechno je ale posunutou směrem k pocitu nejistoty.

Gilliam vytvořil sugestivní, drtivý obraz budoucnosti, intenzivní pocit kafkovských hrdinů ve světě, kde nelze nalézt ani smysl a ze kterého není úniku. Zařadil se po bok George Orwella a dalších dystopistů líčících totálně zmanipulovaný blízké budoucnosti.

 

19. 1. 2003

Brazil, 1985

Režie:Terry Gilliam

     Hrají

Jonathan Pryce: Sam Lowry

Robert De Niro: Archibald 'Harry' Tuttle

Katherine Helmond:            Mrs. Ida Lowry

Ian Holm: Mr. M. Kurtzmann

Bob Hoskins: Spoor

Michael Palin: Jack Lint

Kim Greist: Jill Layton

 

Čas: 131 min / USA:142 min (director's cut)