Čtyřlístek ve Vietnamu a Franta Pérák
Co mají tyto věci společného? Je toho hodně.
Čtyřlístek se ve Vietnamu neobjevil náhodou. Tahle čtveřice poznamenala generace čtenářů a i když se čtenáři později věnují podstatně jiným činnostem než čtení dětských comicsů, vzpomínka zůstává. Neobratně kreslené postavičky přežily všechny změny režimu a dokonce jejich autoři, Ljuba Štíplová a Jaroslav Němeček, vydávají velkou knihu comicsů. Myšpulína, Bobíka, Fifinku, Pinďu a spol. oživil student AVU Adolf Lachman jako černobílý comics v Živlu 23/2003. Zvolil trochu netradiční pojetí a my můžeme sledovat hrdiny Čtyřlístku jako spolubojovníky Američanů ve Vietnamu. Příběh Saigon Tribute ukazuje na paralelní realitu, kam se mohla čtveřice koneckonců také dostat při svých dobrodružstvích. Němeček jen neměl čas a nebo chuť tyto příhody zachytit, Lachman to udělal za něj. Naši zvířecí hrdinové ze všech sil brání komunistickému nebezpečí a invazi asijských stánků. Za ideály demokracie jsou ochotni položit život, i když zjišťují, že komunismus v paralelním světě zvítězil na celé čáře.
Saigon Tribute končí leteckým útokem na newyorské věže ozdobené rudými hvězdami. Bobík navádí Jumbo jet přímo na jeden z těchto symbolů komunismu v paralelní realitě. Čtyřlístek se tedy činí opět na straně dobra – v tom zůstává devíza dětského comicsu stále platná.
Jméno Adolfa Lachmana se objevuje v souvislosti s dalším významným projektem českého comicsu. Ve spolupráci s pány Mortenem a Mongem nakreslil Lachman svou podobu Franty Péráka, jediného českého superhera, zasloužilého bojovníka proti nacismu. Pověstný mstitel pobíjel esesáky po tuctech a pak jim výsměšně na poslední chvíli utekl. Měl na to velmi svérázný přístroj – navlékl si na boty péra z divanu, která mu pomáhala překonat velké vzdálenosti. Přeskákal z domu na dům a zmizel dřív, než se nacisté vzpamatovali.
Pérákovu legendu oslavil po válce génius českého animovaného filmu Jiří Trnka ve kresleném kraťasu Pérák a SS (1946). Franta Pérák se také objevil ve dvou comicsech Ondřeje Neffa. Jeden vyšel v Crwi v prvních třech číslech roku 2001/2002 a druhý s názvem Pérák kontra Globeman je k shlédnutí na http://hyena.cz/perak/. Ale přiznejme si to, Neff je spisovatel, ovšem jako kreslíř neuspěl. A navíc, takový hrdina chce řádnou prezentaci.
Morten a Monge (autoři magazínu Živel) to vzali od podlahy. Pro potřeby projektu sestavili web (www.monge.cz/perak), kde najdeme odkazy jak na historii a tajné zbraně nacistů, tak fotogalerii s obrázky Péráka od Adolfa Lachmana, Jiřího Gruse, s auditoriem atd. Monge a Morten vytvořili paralelní dějiny, v nichž nacisté vyhráli druhou světovou pomocí mimozemské technologie. Historie v jejich pojetí tvoří brizantní směsici ryzích úletů, kde se amalgamovaly úvahy Jacquesa Bergiera a Louise Powelse (viz Jitro kouzelníků), Ludvíka Součka s nestráveným předpubertálním zájmem o kity (pro neznalé slepovací letadla) a vojenskou techniku. Ve spojení s realistickou kresbou A. Lachmana to má ovšem účinnost granátu explodujícího v uzavřené místnosti – každý zůstane ohromen. Ostatně, posuďte sami náčrty comicsu.
Co tedy má Čtyřlístek a Franta Pérák společného? Nejspíš bych řekl, že nostalgii po dobách dávno minulých. Samozřejmě, prožívá to celá společnost a důsledky můžeme vidět v nekrofilní potřebě našich rádií oživovat zombie české pop music Gottem počínaje a nevím kým konče. Své si přidávají i další masmédia, zejména televize neustálým opakováním seriálů sedmdesátých a osmdesátých let (to snad souvisí s nějakou sadomasochistickou úchylkou, protože to bylo blbé už tehdy). Vrcholem je snad nekromantické oživení Nemocnice na ČT 1. Postoj autorů Saigon Tribute a Péráka je ale poučen vývojem a tak se ve všech zmíněných případech mísí minulost se současným pohledem, ironií i všeobecným posunem nazírání na zábavu. A vedle toho se oživují dávné zájmy, dříve jen slabě uspokojené permanentním nedostatkem spotřebního zboží, kvalitní literatury a celkově debilní atmosférou komunistického marasmu. Až si všichni tihle trochu zastydlí mladíci odbudou své, o čem se bude psát? Má dnešní doba tolik námětů k přemýšlení?
(v upravené podobě vyšel text v kulturním magazínu UNI číslo 1/2004)
1.12.2003